Exkluzivní rozhovor s Šimonem Hrubcem

(foto: Šimon Hrubec @simon_hrubec, Jana Mensatorová @janamensatorova)

Proč jste se rozhodl založit Saves Help? 

Už delší dobu jsem přemýšlel, jak bych mohl pomáhat. Než jsem založil Saves Help, pomáhal jsem spíš nárazově, jednou až třikrát ročně jsem poslal někam peníze, ale postrádal jsem hlubší význam v chytání. Chtěl jsem, aby mi chytání dávalo smysl. Napadlo mě, že by to moje chytání mohlo někomu pomoct. Mám kolem sebe lidi, kteří jsou vojáci, záchranáři nebo hasiči. Chtěl jsem, aby každý takový zákrok, mohl někomu pomoct stejně. 

Jak probíhalo vytvoření takového projektu? 

Není to vůbec jednoduché. Já jsem si to představoval, jak Hurvínek válku. Myslel jsem si, že se založí webové stránky a logo. Měl jsem velké štěstí, že jsem se potkal s Michalem Raszkou, který semnou na projektu pracuje. On je za tou černou prací, kterou všichni vidí, ale málokdo ví, že za tím je on. Tímto bych mu chtěl poděkovat. Bez něj by Saves Help nebylo a jsme taková dvojice, která se dobře doplňuje. Michal dělá věci, kterým rozumí, a já sháním partnery na to, aby projekt mohl vůbec fungovat. Bavím se s brankáři a Michal stojí za e-shopem a dalšími věcmi. Když jsem zjistil, kolik peněz stojí stránky nebo výroba s registrací loga, ale taky kolik času to stojí, je k nezaplacení mít Michala. Kdybych na to byl sám, nikdy by to nebylo takové jako teď. Musel bych pracovat na plný úvazek. Teď vím, že se můžu starat jen o zákroky a Michal na to bude dávat pozor. 

Plánujete oslovit i zahraniční brankáře? 

Zatím je to jen v hlavách, kam bychom chtěli dojít, aby se to rozrostlo. Mohlo by se to rozrůst do všech lig, ale na to potřebujeme jiný rozpočet a v každé lize bychom museli mít nejlépe dva Michaly, kteří by to dělali na plný úvazek. Např. finští brankáři by se museli domluvit, aby přispívali ve Finsku znevýhodněným dětem nebo osobám. Nejde to takhle spojit. V tuto chvíli máme na to jen omezený lidský personál, aby to bylo na úrovni jako v Čechách. Je to otázka času, ale priorita je pro nás Česká a Slovenská republika. 

Dlouho plánujete, že oslovíte české gólmany, kteří chytají v NHL. Nedávno se k vám připojil David Rittich, jak se o vás dozvěděl a proč se rozhodl přidat k organizaci? 

Poslední brankáři, kteří nám chybí, jsou asi Petr Mrázek a Daniel Vladař. Ještě nám chybí dva kluci z extraligy, kterým budu volat, aby byla extraliga kompletní. Davida Ritticha jsem oslovil přes Pavla Francouze. S “Francíkem” se znám výborně a řekl jsem mu, jestli by se ho nezeptal, když byli v té bublině, jestli by se nechtěl stát součástí. Jednou večer mi poslal fotku, kde jsou spolu, a řekl, že jde do toho. 

Na všechny naše činnosti měla vliv šířící se pandemie koronaviru, ovlivnila tato nemoc práci Vašeho projektu? 

Jediná věc, která může toto ovlivnit, je zrušení zápasů. Bez zápasů nejsou zákroky. Pro nás hokejisty je důležité, aby se hrál hokej. Budeme spokojení my i diváci. Budeme dělat zákroky a tímhle pomáhat. To je asi jediná věc, kterou to může ovlivnit. 

Chystáte se v budoucnu oslovit i jiné brankáře, než ty hokejové? 

Ozvali se mi fotbaloví brankáři z první ligy. Konkrétně šlo o Filipa Nguyena. Oslovil mě s tím, že se mu tahle myšlenka hodně líbí a jestli by tohle mohl udělat i ve fotbale. Ve fotbale jsme se o tom bavili už i s Petrem Čechem, že není nikdo jiný, kdo by mohl být patronem fotbalového Saves Help, ale jde o to, že kdybychom propůjčili naše jméno fotbalu a neznali jsme člověka, který se o to bude starat tak, jak chceme my, tak na tohle nejsme ještě připravení, aby se to rozšířilo i ve fotbale. Samozřejmě to může někdo udělat a pojmenovat si to jinak, ale zatím to nemůže být pod Saves Help, protože na to není zatím personál, abychom to ukočírovali. Prakticky na tom pracujeme ve třech. 

Dá se říct, že takovým hvězdným členem projektu je Petr Čech, jak se on stal součástí programu? 

Nás zastupuje stejná agentura, Sport Invest. Když Petr ukončil fotbalovou kariéru a začal s tou hokejovou, tak mě napadlo, že bychom ho mohli oslovit. Sehnal jsem si číslo na jeho manažera a řekl jsem mu, co bych mu chtěl vzkázat a jestli by mi na něj dal kontakt, že mám myšlenku, které by se mohl stát součástí. Manažer mi řekl, že by to nebyl problém, ale Petr by si to měl vyslechnout sám. Zavolal jsem Petrovi, který byl už rozhodnutý, že do toho půjde a v dalších minutách jsme se bavili jen o hokeji. Máme skupinu na WhatsAppu, kde jsme všichni brankáři a sdílíme tam všechno, co nás v tu chvíli napadne. Je to parťák. 

Nedávno jste uvedli nový design Heroes, jak jste na takový nápad přišli? 

Je to společná práce. Mě napadlo, že by designem byla stará maska a bylo to retro. Původně se to mělo jmenovat ještě jinak, ale říkal jsem si, že by bylo fajn, kdyby se to jmenovalo Heroes. Brankáři, kteří chytali v takových maskách, tak to byli hrdinové. Dneska jsme obalení, máme skvělé výstroje, ale tenkrát v takových podmínkách bych si nebyl jistý, jestli bych do brány vůbec šel. Je pravda, že tenkrát se hrálo s jinými hokejkami, a ty puky nelítaly takovou rychlostí. Pro mě jsou tito brankáři opravdu Heroes – Hrdinové, a to je ten důvod, proč jsme to udělali na jejich počest. Michal zná skvělého grafika a já jsem mu řekl, jak by to mělo vypadat. Michal se poté s grafikem setkal a doladili to do konečné fáze. Je to fantastické a moc se to povedlo. Když jsme to viděli, řekli jsme si ano! To chceme! 

Kromě dospělých hokejistů vás podporují i mladší brankáři. Jaké to je slyšet, že se dostáváte do podvědomí těch nejmladších? 

To je pro mě jedna z největších výher. Na konci roku pomůžeme znevýhodněným rodinám nebo para hokejistům. Je to jednorázová pomoc, ale já vidím největší potenciál v tom, že po celé republice je spousta mladých brankářů. V každém městě je tým, který má brankáře a k němu vždy někdo vzhlíží. Každý z tohoto týmu je v Saves Help a to nás spojuje. Děti vidí vzor ve svých hráčích, kteří pomáhají a také vidí, že se dostali na nějakou úroveň, a když vydělávají peníze, tak myslí na ostatní a pomáhají. Věřím, že do mladé generace vneseme to, že pokud můžeme, tak pomáhat by se mělo automaticky, a to je největší poslání Saves Help. 

Kdo vám pomáhá s fungováním tohoto projektu, kromě brankářů? 

Michal Raszka a naši partneři. Moc jim děkuji, protože oni nám dávají finance na to, abychom měli stránky a nechali vyrobit trička, abychom měli chráněné logo. K tomu je potřeba spoustu peněz a bez partnerů by to nešlo. Společně s Michalem pak budujeme věci kolem projektu. Prakticky jsme na to dva s partnery. Respektive tři. Máme ještě Lukáše, který posílá informace o zápasech Michalovi, který to dává do grafiky (příspěvek – kolik měl zákroků, kolik činí jeho příspěvek…). 

Pomáhat můžou nejen brankáři, ale také fanoušci prostřednictvím e-shopu. Přijdou zde v brzké době novinky? 

Přijdou, lidi se mají, na co těšit. Vyšly dresy Saves Help. Na e-shopu přijdou i novinky na zimu. Vyjde i nový kalendář, finišují se jeho přípravy a ke kalendáři bude ještě taková specialita. 

Projekt se těší velké popularitě. Myslíte si, že byste se mohli v brzké době zarýt do většího podvědomí fanoušků jako např. Bez frází? 

Jsme dvě odlišné sorty. Bez frází informuje o příbězích sportovců a my jsme dobročinná organizace, která pomáhá znevýhodněným dětem a dospělým. Podařilo se nám sehnat mediálního partnera, O2 TV Sport a v každé šesté komerční přestávce máme svou pauzu, ve které se ukazuje zákrok večera. Myslím si, že díky tomu se můžeme dostat víc do podvědomí. 

Na Bez frází nedávno vydali tvůj příběh. Jak probíhalo vzniknutí tvého příběhu? 

Znám spoluzakladatele, Františka Suchana, potkali jsme se v nároďáku a na svatbě Romana Vráblíka. Občas si napíšeme, zeptáme se navzájem, co je nového. “Fanda” byl novinář a říkal mi, že si jednou pro ten můj příběh přijde a přišel si pro něj. 

Kde vidíte projekt Saves Help za pět let? 

Přál bych si, aby Saves Help bylo automatické. Každý brankář, který by podepsal smlouvu v profi týmu, aby byl automaticky členem, aby to bylo jako Radegast index. Chtěl bych, aby se projekt dostal do hlavních vysílacích kanálů, kde se vysílá hokej. Jak ČT, tak O2 TV. Myslím si, že by bylo pěkné být v grafice na obou televizích. Lidi baví krásné góly a také krásné zákroky, protože ty můžou zvrátit průběh zápasu. 

Proč jste se rozhodl hrát hokej? 

Táta mě vedl ke všem sportům ve Vimperku. Byly jen čtyři možnosti, v čem vyniknout. Fotbal, lyžování, snowboard a hokej. Hrál jsem hokej a jezdil i na snowboardu. V patnácti jsem měl i podepsanou smlouvu se sponzorem a mohl být profi-snowboardista nebo se vydat na těžší cestu, ale s vidinou lepšího života. V takovém věku nemáte nic jisté, ale myslel jsem si, že v hokeji jsem měl větší potenciál. Táta mi říkal: “Buď hokejista, jednou se budeš mít dobře,” ale spousta lidí nevidí věci kolem. Začala sezona a já už nejsem měsíc s rodinou. Nemám šanci dostat rodinu do Ruska a jsem bez lidí, které miluji nejvíc na světě. To už vidí málokdo. Ale mám v životě to štěstí, že mou práci je to, co mě baví a co miluji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *