Nová spolupráce: Icing TV!

Oficiálně představujeme spolupráci s YouTube kanálem Icing TV, kteří dnes vydali video o nadcházejícím playoff NHL ve spolupráci právě s naší společností Milujeme Hokej!
www.icingtv.cz
www.youtube.com/channel/UC5hZNnvzADpXoM93Z6BEqEw…
(foto: Johnny Graphics / for Fun)

Gagarinův pohár letos nevyhraje žádný z Čechů

Kontinentální hokejová liga postoupila už do třetího kola, chcete-li semifinále, vyřazovacích bojů, v ani jednom ze čtyř nejlepších týmů ale nenalezneme české zastoupení. Přitom od ročníku 2010/11, kdy ho český hráč vyhrál poprvé, tato situace nastane teprve podruhé.
Z Gagarinova poháru se už radovalo celkem 9 hráčů a z toho 3 z nich už ho vyhráli 2x. V sezóně 2010/11 získali jako první Češi titul Miroslav Blaťák (který vyhrál v sezóně 2007/08 i předchůdkyni KHL – ruskou Superligu) a Jakub Klepiš s týmem Salavat Julajev Ufa. V následujícím ročníku jí vyhráli Marek Kvapil a Filip Novák, s nimi titul obhájil i Jakub Klepiš, který na tuto sezónu přestoupil do vítězného OHK Dynamo Moskva. I další ročník vyhrálo Gagarinův pohár OHK Dynamo Moskva s Markem Kvapilem, Filipem Novákem, ale už bez Jakuba Klepiše. Místo něj ale na vítězné soupisce visí jméno jiného Čecha – Jakuba Petružálka. V ročníku 2013/14 opanoval soutěž pro všechny české fandy BOHUŽEL Metallurg Magnitogorsk, když porazil ve finále až v sedmém zápase jediného Českého zástupce v historii KHL – Lva Praha. To ale nemuselo mrzet Jana Kováře, který se nacházel právě na soupisce ruského vítěze. V dalším sezóně (už bez Českého Lva) vyhrál pohár silný SKA Petrohrad a s ním známý dlouhodobý reprezentační útočník Roman Červenka. Poté přišel opět triumf Magnitogorsku a s ním si trofej mohli připsat Tomáš Filippi a podruhé i Jan Kovář. Když poté Magnitogorsk na pomyslném trůnu vystřídal Petrohrad, nenacházel se na soupisce jediný z českých zastupitelů. V minulé sezóně triumfovala stejně jako v úplně prvním ročníku KHL Ak Bars Kazaň a do své sbírky si trofej připsal ještě Jiří Sekáč.
V probíhající a pomalu končící sezóně 2018/19 ale titul nezíská žádný z 24 hráčů, kteří do KHL nastoupili do začátku sezóny, ani nikdo další z těch, kteří se připojili v průběhu. Nyní se podíváme na Čechy, kteří to se svými týmy dotáhli nejdále v letošním ročku.
HC Viťaz – Osmifinále – Do osmifinále to s Viťazem Moskevská Oblast dotáhli Vojtěch Mozík s Michalem Řepíkem, který se připojil v průběhu sezóny ze Slovanu Bratislava. Proti vítězi základní části – CSKA Moskva ale prohráli všechny 4 zápasy a v soutěži tak vypadli.
Spartak Moskva – Osmifinále – Robin Hanzl chytl se Spartakem silného soupeře a tím nebyl nikdo jiný, než Petrohrad. Moskevský klub sice Petrohrad potrápil, první dva zápasy série na venkovním ledě dokonce vyhrál a Petrohrad musel otáčet, po šestém zápase ale bylo hotovo.
Ak Bars Kazaň – Osmifinále – Po minuloročním triumfu si Kazaň a Jiří Sekáč s ní určitě neříkali, že zažili povedenou sezónu. Jejich čtvrtfinálovým soupeřem se stal Omsk, a po 4 zápasech bylo jasno.
Metallurg Magnitogorsk – Osmifinále – Magnitogorsk s Michalem Bulířem taky nezažil sezónu podle představ. Třetí místo v konferenci byl sice pěkný výsledek, ale následné vyřazení od Ufy v poměru 2:4 asi čekal málokdo.
Barys Astana – Čtvrtfinále – S Kazachstánskou Astanou zkoušel udělat úspěch brankář Dominik Hrachovina, který se zde přesunul na letošní sezónu z Finska. Stejně jako Salák dělal dvojku, ale taky si připsal hezkých 25 zápasů. Astana vyřadila po sedmi zápasech Nižnij Novgorod, ale pak chytla silný Omsk, který je stále v soutěži o titul a vypadla při skóre 1:4 na zápasy.
Avtomobilist Jekatěrinburg – Čtvrtfinále – Jakub Kovář byl dá se říct stěžejním prvkem úspěchu Avtomobilistu v základní části, kdy Jekatěrinburg ovládl konferenci. Následně tým taky lehce přehrál Traktor Čeljabinsk v poměru čtyři ku nule. Jenže pak přišlo na řadu překvapení z Ufy, která sice byla až šestá v konferenci, ale vyřadila Magnitogorsk a následně i právě Avtomobilist, a to 4:1.
Lokomotiv Jaroslavl – Čtvrtfinále – Jaroslavl už postoupila do čtvrtfinále, a to s gólmanem Alexandrem Salákem, který sice dělal dvojku, ale i tak odchytal hezkých 26 zápasů a s Jakubem Nakládalem na soupisce. Přes Soči ještě tým dokázal projít, osudným se jim ale stal nadupaný Petrohrad, který je společně s CSKA, proti které si zahraje konferenční finále jeden z kandidátů na titul.

Tampa je o nyní o level výše. Těchto pár bodů to může potvrdit!

Asi všichni fanoušci hokeje slyšeli o tom, jakou fazónu zažívá Floridská Tampa. Ti z fanoušků hokeje, kteří jsou trochu víc orientovaní ví, že výkon Blesků tuto sezónu je neskutečný. Nyní si shrneme pár bodů úspěchu tohoto týmu tuto sezónu.
Když jsme na začátku roku křísili tento web z mrtvých, psal jsem zde jeden z prvních článků o fantastické formě Tampy. V tu dobu byl tým první a měl 66 bodů, náskok na druhé Toronto a Calgary byl 10 bodů..
Nyní situace vypadá tak, že Lightning mají již 118 bodů, soupeři v nedohlednu, ale v nedohlednu vzadu. Přesněji Boston a Calgary, které mají po Tampě nejvíce bodů (shodně 97) ztrácí 21 bodů! To znamená, že na předběhnutí by potřebovali 11x vyhrát když bychom počítali s tím, že by Tampa všechny body ztratila. To je obrovský rozdíl.
Soupeři v nedohlednu
První důležitá věc je ta, že tým z Floridy má 8 zápasů před koncem základní části skoro stejně bodů, vlastně mnohdy i více, než nejúspěšnější týmy posledních let celkově. Když se na to podíváme po jednotlivých sezónách: 2017/18 – Nashville Predators – 117 bodů, Winnipeg Jets – 114 bodů. 2016/17 – Washington Capitals – 118 bodů, Pittsburgh Penguins – 111 bodů. 2015/16 – Washington Capitals – 120, Dallas Stars – 109. 2014/15 – New York Rangers – 113, Montreal Canadiens – 110. 2013/14 – Boston Bruins – 117, Anaheim Ducks – 116. A takhle bychom mohli jít dál a dál, pak bychom si jen potvrdili, že tohle je opravdu úctyhodný výkon a něco, co tu dlouho nebylo.
Prezidentský pohár
Další bod, co stojí za zmínění, je ten, že Tampa už základní část vyhrála. Úterním vítězstvím proti Arizoně (4:1) získala Prezidentský pohár. Ten sice nelze vůbec srovnávat s úspěchem, kterým oplývá výhra Stanleyova poháru, je to ale něco, co se někomu dlouho nepovedlo, tedy získat tento pohár s takovým předstihem.
Vytrvalost, úspěšnost
Blesky si také drží výkonost a úspěšnost. To je další důležitý aspekt, který by se mohl promítnout v případné výhře v playoff. Pokud si totiž tým dokáže udržet takovouto výkonnost po 73 zápasů, proč by nemohl pokračovat ve vyřazovací části? Pravda je taková, že z posledních 20 zápasů utrpěli hráči modrobílých jen 3 prohry.
Faktor Kucherov
Jednoznačně nejlepším hráčem týmu je famózní Rus Nikita Kucherov. O něm jsem psal speciální článek, který už na webu Milujeme Hokej vyšel. Faktem je, že tento hráč v součtu Kanadských bodů vede podobně jako Tampa v lize. Nikita si připsal 119 bodů za 37 branek a 82 asistencí. Jeho nejbližší sok je Connor McDavid se 105 body, pak následuje Patrick Kane se 101 a další hráči už čítají body až na 3 výjimky pod 90…
Sehranost týmu
Kucherov ovšem není jediným, komu to šlape. Kapitán a jeden z nejdůležitějších článků týmu – Steven Stamkos – totiž v už zmíněném utkání proti Coyotes zbořil rekord v počtu vstřelených gólů Tampy. Svým 384. gólem překonal klubovou legendu Vincenta LeCavaliera, který zaznamenal o jeden gól méně. Po LeCavalierovi je v tabulce další klubová legenda Martin St.Louis se 365 góly. Poté je zde Nikita Kucherov, sice ta propast už je velká (Nikita má 184 přesných tref), ale něco to vypovídá o současném týmu Tampy a její síle. Páté místo obsadil Brad Richards se 150 góly.
Důležití jsou ale také další hráči. 38 gólů má na účtu Brayden Point, 26 Tyler Johnson, 20 Yanni Gourde a všichni mají také dost asistencí. Navíc perfektně hraje obránce Hedman, jenž vsítil 11 gólů a přihrál na 38, což je krásné číslo.
Mentalita vítězů a podpora odevšad
Co dále žene tým dopředu? Fanouškovská podpora. Fanoušci jsou zvyklí na výhry a svůj tým podporují jak nejvíc umí. Tým je naladěný na výhry a v hlavě je pro ně výhra běžný stav. To je žene ohromně dopředu. Věří taky sázkové kanceláře. Jak jsem psal v tom prvním článku o Tampě, měla kurz na celkovou výhru SC 3,9. Toronto mělo 5,5, ostatní nad 10. Nyní Tampa klesla již na 3,2. Blízko ní je akorát San Jose s Calgary, oba s kurzem 9. Poté Boston s desítkou a ostatní na dvanáctce.

U Tampy Bay Lightning jde ZATÍM o jednoznačně nejlepší sezónu. Nejlepší bodový zisk v celé (docela krátké) dvaceti pěti leté historii už padl, Prezidentský pohár padl, nyní zůstává otázkou, jestli vyhrají i to nejdůležitější. Jestli ano, nebude to žádné překvapení, jelikož se asi chtě nechtě všichni shodneme, že Blesky jsou suverénně nejlepší po celou sezónu. Jestli ale ne, může to Tampu opravdu hodně srazit. Za poslední roky k nejcennější trofeji byl tento tým několikrát velmi blízko. Co ale asi s psychikou udělá, když ho opět nezískají, i když celou sezónu všechny drtili? A i když to nezvládli ani po jejich nejlepší základní části v historii?
Ještě pro úplnost doplním, že největší bodový zisk po základní části nastřádal v sezóně 1976/77 tým Montreal Canadies. Ti měli úžasných 132 bodů. Tampa Bay tento rekord stále může překročit! Z posledních 8 zápasů můžou ale ztratit pouze jeden jediný bod. Logicky pak tedy 2 body na vyrovnání rekordu. Na jednu stranu se to zdá nepravděpodobné, jelikož bodově tým už žádný jiný nepřekročí a modrobílí se asi budou trošku šetřit na playoff. Na druhou stranu, když se podíváme na základní část, kde už měli i sérii 10 výher, tak proč ne?

Vítkovice – Sparta: Shrnutí série

První předkolo je za námi. S ním skončila sezóna prvnímu týmu – a to Spartě Praha. Ta si tak po ze začátku nadějně vypadající sezóně, kdy dokonce pár kol vedla tabulku, nyní připsala druhé vypadnutí v předkole v řadě (minulou sezónu s Libercem vypadla hned po třech zápasech). Tuto sezónu sice jeden uhrála, ale nebylo jim to moc platné.
Vítkovice se naopak posunuly dál a možná i naladily na čtvrtfinále, do kterého se přímo nakonec těsně nedostaly, když je předběhla Olomouc. Oproti minulé sezóně byly sice Vítkovice až sedmé, ale z minulo ročního čtvrtého místa nakonec nic nevytěžily, vypadly s Kometou, pozdějším vítězem po čtyřech zápasech. Neovládli jediný.. Nyní už vyřazovací boje vyhrál Ostravský tým tři a to by jim mohlo pomoci do dalších kol playoff. V tom nejbližším se střetnou s největším rivalem – Třincem – v jednom z největších derby Extraligy.

1. Zápas
Začátek prvního utkání se odpískal 11. 03. v 17:00. Týmy byly opatrné a Vítkovice v první třetině vyslaly jen 3 střely na branku. V první třetině si tým z Ostravy koledoval dvěma vyloučeními, Sparta ale gól nevstřelila a jednu přesilovku nabídla i soupeři. Druhá třetina byla hodně divoká a nesla se ve znamení vyloučení. Už ve druhé minutě byli za hrubost vyloučeni na 2+2 minuty Jan Výtisk a Richard Jarůšek. Oba taky dostali osobní trest na 10 minut. Pár sekund po tom, co se zápas překlopil do své druhé poloviny se dokázal prosadit Tomáš Guman. Hráč, který do té doby v sezóně za Vítkovice nastoupil pouze do dvou utkání. Sparta ještě nabídla svému protivníkovi jednu přesilovku. V poslední minutě se po potyčce nechali za hrubost vyloučit Schleiss a Dvořák. I přestože Sparta Vítkovice přestřílela 15 ku 10, prohrávala 0:1. V třetí třetině přišel zásadní moment v čase 45:53. Mrázek dostal za nesportovní chování 2 minuty a o necelou minutu později už Rousek slavil srovnávací gól. Jenže to vydrželo jen nějakých cca 5 minut. Poté po spolupráci Romana a střelce Tybora opět vedl tým rytíře Vítka. A skóre se už nezměnilo. Sparta ze 37 střel využila jedinou a ochutnala hořkost porážky poprvé.

2. Zápas
Druhé utkání bylo opravdu vyhecované jak mohlo. Vždyť jen v první třetině padlo 7 dvouminutových trestu – všechny za hrubost. Začal to Černoch s Bartošákem a v jednu chvíli s nimi dostal trest i Krenželok. Dále pak Kalina, Schleiss, Forman a Hrabal. Sparta vystřelila přesně 2x více střel (12) než Vítkovice. Nic platné to ale nebylo. V druhé třetině však Pražané slavili brzy. V půlce třetí minuty poslal do Bartošákovy branky gól střelec i minulého zápas – devatenáctiletý Lukáš Rousek. Sparta tak poprvé v sérii vedla. Potom se nechal vyloučit Piskáček, jeho faul sice Ostravané nepotrestali, ale 16 sekund po jeho návratu na led se prosadil David Květoň. Vítkovice tak využily jednu z pouhých 5 střel. Zápas byl ale srovnán. Třetí třetina začala pro Vítkovice špatně, protože se nechal vyloučit Hrabal. Nedlouho po jeho návratu ale po spolupráci s Romanem opět skóroval David Květoň. Roman si připsal druhou asistenci v zápase a obrat Vítkovic setrval až do konce. I přes velkou střeleckou převahu (34 ku 19) Sparta opět vstřelila jediný gól a pocit prohry cítila podruhé. David Květoň byl po zásluze oceněn jako nejlepší hráč zápasu.

3. Zápas
V třetím mači, už hraném v O2 aréně v Praze, měla více štěstí právě Sparta. Tybor sice svým gólem v první třetině (na který mimochodem asistoval opět Ondřej Roman a připsal si za 3 zápasy už 4. asistenci) poslal Ostravany do vedení, to ale do konce třetiny nevydrželo, jelikož Kudrna 26 sekund před koncem třetiny vyrovnal. Další vývoj zápasu byl pro Vítkovice jako ze špatného snu. Nejprve za Spartu v přesilovce zvýšil Lukáš Klimek, hned v další taky Richard Jarůšek. Ke konci třetiny ještě Vítkovice věnovaly svému soku minutu a půl hry 5 na 3. To už ale zůstalo nevyužito. Třetí třetina přinesla ještě ledovější sprchu, když už v po 51 sekundách Steven Delisle zvýšil na 4:1, a to dokonce v oslabení. Bohužel musíme podotknout, že tato branka jde na triko hlavně Patriku Bartošákovi. Ještě do páté minuty dokázal z přesilovky snížit Schleiss. Gól naděje přinesl Kucsera, který si taktéž dokázal prosadit v oslabení. Ale Sparta si zbytek zápasu pohlídala a hořkost porážky poprvé ucítily i Vítkovice.

4. Zápas
Poslední zápas série byl Vítkovickým nejúspěšnějším. I Přestože v některých chvílích Sparta vyvíjela drtivý tlak. Klíčový moment první třetiny přišel ve dvanácté minutě. Košťálek seděl za vysokou hůl. Vítkovickou přesilovku však zkrátil trest pro hráčskou lavici. Hráli totiž v šesti. Jenže už 10 sekund na to se při hře 4 na 4 parádím blafákem blýskl Šimon Stránský. A ten stejný hráč byl u zrodu brzkého gólu ve třetí minutě druhé třetiny. Ten vstřelil Lukáš Kucsera. V průběhu třetiny zvýšili Ostravané na 3:0 trefou Michala Poletína a Matěj Machovský už ztratil trpělivost. Přenechal v brance místo Jakubovi Sedáčkovi. Sparta poté rychle kontrovala a Richard Jarůšek vykřesal ještě jiskru naděje pro Pražany. Tu ale rychle uhasil Perer Trška, který po minutě a pár sekundách z přesilovky parádní dělovkou od modré skóre opět zvýšil. Třetí třetina ještě nabídla možná neočekávané drama. Na časomíře zbývalo něco málo pod 10 minut. Kucsera trefil loktem Sparťana, který ho chtěl u mantinelu dohrát. Ten musel zápas opustit a s ním ho opustil i Kucsera, který dostal trest do konce utkání a nabídl Spartě zvýhodněnou pětiminutovou přesilovku. Uwe Krupp navíc odvolal gólmana a najednou se vyvíjel a stupňoval drtivý tlak Pražského celku. Jenže tým z Ostravy prokázal pevné nervy a zdatně odolával. Následně podrazil Ouellet-Blain a pětiminutovou přesilovku, tedy poslední 2 minuty z ní usekl. Uwe Krupp nechal ale brankáře pořád sedět na střídačce, což byl vzhledem k skóre zápasu logický krok. Jakub lev ale v čase 14:20 definitivně pohřbil naděje Sparty, když poslal puk do odkryté klece. Následovaly ještě 4 vyloučení, po dvou na obou stranách. Pak už Ostravští hráči mohli slavit postup. I přes krásné střelecké konto celku z Prahy, který vyslal neuvěřitelných 46 střel opět zužitkoval jedinou. Naopak ten Ostravský z 18 využil 5.

Kromě postupu Vítkovic se dá vyzdvihnout ještě i produktivní 4. lajna. Ta podávala skvělé výkony celou sérii. V posledním zápase se prokázala jako nejproduktivnější. Kucsera skóroval, Stránský kromě gólu přidal i asistenci a další asistenci si připsal Patrik Zdráhal, se kterým jsme nedávno udělali rozhovor. Ten si můžete přečíst zde: (rozhovor).

Čtvrtfinálové boje již klepou na dveře. Vítkovice vyzvou Oceláře, na jejichž ledě série začíná tuto středu a poté se hraje ve čtvrtek. Do Vítkovic se hráči obou celků přestěhují v neděli 24. a poté sehrají další duel hned v pondělí. O dalších zápasech se rozhodne potom, vzhledem k vývoji.

Co bude se Slovanem? Setrvá v KHL?

Zůstane Slovan Bratislava v KHL? To je otázka, která hokejový internet omývá už měsíce. Posledními dny ale přibývají další a další fakta. Na začátek vás ujistím, že nyní ještě nevím, jestli jediný slovenský zástupce bude pokračovat v Kontinentální Hokejové Lize, shrneme si zde ale fakta a podíváme se na výsledky Slovanu v průběhu celého působení v této soutěži.
Konec hrozil tomuto klubu v KHL už nejednou. Nyní se ale zdá být za celé roky nejblíže. Jak asi všichni moc dobře víme, klub z Bratislavy zažívá nejhorší sezónu v historii. V KHL nikdy nebyl až takhle tragický. Pro připomenutí: v zápasní konferenci získal z 62 zápasů jen 33 bodů. Skončil beznadějně poslední – 12. V průběhu sezóny opět rozprodával hráče a na konci měl volného pouze mladičkého nezkušeného brankáře, náhradu mu musel dělat hráč z pole, který tím pádem nemohl pomoci svému týmu. V tomto ročníku metu 200 gólů přesáhly jen 2 kluby. Prvním je Petrohrad, ten 209 gólů vstřelil. Druhým je právě Slovan, ten jich ale 213 obdržel. To je jednoznačně hrozné číslo, nejblíže k němu měl Nižnij Novgorod se 193 brankami ve své síti, ale ten na rozdíl od klubu z Bratislavy nezažil špatnou sezónu a dostal se do play-off.
Pro Slovan to ale nebylo poprvé, co skončil poslední. Toto nelichotivé umístění zažil již v sezóně 14/15. Tehdy bylo v konferenci dokonce 14 klubů (dnes 12). Slovan Bratislava ale i tak dokázal získat 63 bodů dokonce ještě z menšího počtu zápasů (60). I minulá sezóna nebyla žádnou hitparádou. Ona vlastně byla dost špatná. Dvanácté místo ze třinácti, 58 bodů z 56 zápas a play-off v nedohlednu. Možná si teď říkáte, jestli se tam vůbec někdy dostal?
Dostal…. A to hned při své premiérové sezóně. V ní v západní konferenci zaujmul docela hezké 6. místo, které zaručovalo účast právě ve vyřazovacích bojích. Tehdy dokázal předčit o jedno místo a 2 body i Českého Lva. Z 52 zápasů měl sice ne úplně nejlepší, ale docela hezký zisk 78 bodů. Jenže v zmíněné vyřazovací části přišel strmý pád. Tým nedokázal ustát drtivý nápor Dynama Moskvy a vypadl už po prvním kole s výsledkem 4:0 na zápasy. Moskevské Dynamo po vyřazení CSKA (které vyřadilo v prvním kole Lva, také 4:0) zdolalo dalšího silného rivala – Petrohrad a po finále s Traktorem Čeljabinsk soutěž ovládlo a radovalo se z Gagarinova poháru.
Ročník 2015/16 bychom mohli považovat z hlediska historie klubu jako ten nejlepší. Slovan do vyřazovací části postoupil sice až z osmého místa, při tom ale s sebou pobral 89 bodů, a to je až neuvěřitelné, když 7 týmů před ním přesáhlo sto bodovou hranici. Opět ale po vstupu do play-off následovalo rychlé vyřazení. CSKA, absolutní lídr soutěže, který pobral dokonce více bodů, než je dvojnásobek odehraných zápasů (127 – 60), si na Slovanu hezky smlsnul a po 4 zápasech bylo hotovo. CSKA nakonec soutěž nevyhrálo, nedokázalo si poradit se silným Magnitogorskem a po 7 zápase ve finále nakonec končil Moskevský tým druhý. Magnitogorsk vyhrál pohár po druhé za 3 roky. V tom prvním totiž ke smutku všech Čechů porazil ve finále v sedmém zápase právě Pražského Lva. Po sezóně 15/16 se pokoušel pohár obhájit, ale nad síly mu byl Petrohrad.
V sezóně 2016/17 Slovanu unikl postup o 9 bodů, nakonec skončil 10. Poslední ještě nezmíněná sezóna byla 2013/14. Zde skončil tým jedenáctý. V tomto roce se však ještě hrálo play-off poražených týmů. Zde se mu osudným stalo také Dynamo, ale to Běloruské – tedy Dynamo Minsk. To vyhrálo oba zápasy o jeden gól (0:1 a 1:2). Tohle by bylo tedy k působení v KHL vše.

Co víme k možnému konci je to, že bude jasno do konce března. Vše se pravděpodobně odvíjí od toho, jestli tento tým dokáže sehnat silného sponzora. Údajně mají příslib od nejmenované firmy. Tak se vyjádřil ve čtvrtek na tiskové konferenci Juraj Široký mladší, který je člen klubového představenstva. Vedení KHL navíc na konci sezóny vyřadí jeden klub, ale Slovanu dalo zprávu, že není mezi ohroženými.

Uvidíme, jak to ale nakonec dopadne, jelikož sám pan Široký řekl, že klub hráčům dluží 3 výplaty za tuto sezónu. Pokud by se nakonec stalo, že by Slovan v KHL neodstartoval, nabízí se ještě možnost vrátit se do domácí Slovenské Tipsport Ligy. Alternativně by ještě mohl uvažovat o EBEL lize, kde hrají také týmy z různých zemí (Rakousko – 8, Česko, Chorvatsko, Maďarsko a Itálie po jednom). Tato možnost je podle informací ale méně pravděpodobná.

Dále visí otazník nad tím, kde bude Slovan příští sezónu (v případě bez KHL) hrát. Stadion Ondreje Nepely je totiž velmi drahý na údržbu. Přesná částka se pohybuje kolem 800 000 eur ročně. Hala nepatří klubu, ale městu a tomu už údajně Slovan dluží skoro milion eur.

Jan Výtisk. 1000 zápasů v extralize a bohatá kariéra

Každý hokejový fanoušek, který se zajímá o Český hokej pravděpodobně ví, kdo je Jan Výtisk. Houževnatý bojovník a pravděpodobně nejdůležitější článek současné obrany HC Vítkovice Ridera. Tento borec minulou neděli (24. 2. 2019) přesáhl fantastickou metu 1000 odehraných utkání v nejvyšší lize. Podařilo se mu to jako sedmnáctému v historii celé ligy. V tomto článku se podíváme, jaká byla jeho hokejová cesta a které kluby za svou bohatou kariéru zatím vystřídal.

Jan se narodil v Ostravě a zde taky začal psát svůj hokejový příběh. Za HC Vítkovice U20 nastupoval pravidelně v ročníku 1998/99. Odehrál zde 37 utkání a na obránce si připsal dobré čísla, když vstřelil 2 góly a na dalších 13 přihrával. Nastoupil také do mládežnického týmu České Republiky U18, kde si připsal 7 zápasů s jednou asistencí.
V sezóně 1999/2000 zde poprvé nastoupil do extraligového utkání za tehdejší HC Vítkovice. Utkání nakonec stihl až 21. Nepřipsal si ale žádné body a v +- bilanci skončil na -8. Lépe se mu dařilo v juniorském týmu U20, kde odehrál dalších 33 mačů a stihl v nich jeden gól a 7 přihrávek.
V další sezóně už nastupoval hlavně za první tým Vítkovic kde odehrál již 30 zápasů. Také si v tomto ročníku zahrál 7x za U20 tým, 6 zápasů na hostování v Opavě ve druhé lize a 5 zápasů v Šumperku, také ve druhé lize. Velký úspěch ale zaznamenal na mezinárodní úrovni, kde na Mistrovství Světa hráčů do 20 let získal s týmem zlaté medaile. Vítkovice tehdy skončily třetí v extralize.
Poslední 2 sezóny ve Vítkovicích (01/02, 02/03) před velkým putováním po extraligových klubech hrával Výtisk většinu zápasů za první tým. V první si připsal na svůj účet 47, v té druhé 48. Za U20 tým už nastoupil jen jednou. Vítkovice v té první ale dosáhly na skvělé druhé místo, když ve finále nestačily na Spartu.
Poté následoval přesun do HC Sparty Praha. Zde odehrál taky většinu sezóny. Pět asistencí si připsal za 43 zápasů. V této sezóně taky naskočil za Karlovy Vary, ale do pouhých dvou utkání. Sparta tento rok s Výtiskem c sestavě skončila celkově třetí. Další rok, další klub. Jan se stěhoval do Plzně. Ta byla bodově sice úspěšnější o 1 asistenci, odehrál zde ale taky o 4 zápasy více.
V Plzni ale dlouho nevydržel a přišla nová etapa. Nabídka z Třince byla lákavá a Výtisk se opět přesunul na Moravu. Do klubu největšího rivala svého bývalého týmu. Vydržel zde pět sezón, vcelku dobrých. První odehrál s přídělem 51 zápasů, za které dokonce vstřelil 2 góly a na 11 přihrál. Ta druhá byla ještě lepší, jelikož Výtisk vstřelil skvělé 4 góly a přidal 8 brankových nahrávek. Na obránce velmi dobré čísla. V této sezóně se zatím naposledy dostal do reprezentačního výběru, za který stihl 4 utkání. V následujícím ročníku měl podstatně menší příděl zápasů, odehrál jich jen 29. V sezóně 2008/09 ale opět zopakoval krásnou bilanci 4 gólů a 8 nahrávek za 52 zápasů.

Přišel poslední ročník v Třinci, ve kterém i ještě stihl 42x zahrát za Třinecké, než vyměnil svůj dres týmu dost daleko od svého působiště posledních 5 sezón, Liberci. Zde odehrál zatím asi nejúspěšnější část své kariéry. 6 sezón, z toho dvě s kapitánským „C“ na hrudi, tři s „Áčkem“. Jan hrál skvěle ve všech sezónách v tomto klubu. Po první sezóně a 37+7 zápasech už z něj byl asistent. Jako asistent kapitána odehrál následující 3 sezóny ve kterých nasbíral 149 zápasů. Připsal si 7 gólů a 11 asistencí a byl veledůležitou částí obrany. Následovala sezóna 2014/15, kterou už začnul jako kapitán. Ta nebyla pro tým moc povedená, jelikož skončil až 11. Jeho poslední sezóna v Liberci byla naopak jako sen. Kapitán Výtisk dotáhl svůj tým k celkovému vítězství. Prvnímu titulu v kariéře. Připsal si skvělé čísla a poprvé vyhrál novoučkou statistiku, který byla počítána teprve třetí ročník – Radegast Index (tehdy ještě nikdo nevěděl, že tato statistika mu bude patřit další minimálně roky po sobě).
Pak ale přišla zpráva, která rozjásala fanoušky Vítkovic, tehdy už Vítkovice Ridery. Výtisk se stěhuje do mateřského klubu. Ihned jako asistent nastoupil do všech 52 utkání základní části. Vyztužil obranu a na konci roku opanoval opět Radegast Index. Stal se tak celkově prvním dvojnásobným vítězem a prvním člověkem, který vítězství obhájil. V minulé sezóně stihl odehrát jenom 34 zápasů, ale tento ročník opět válí a už jich má na kontě 48. Navíc minule obhájil po druhé za sebou statistiku Radegast Index a tuto sezónu má k tomu opět výborně nakročeno. To by už se poté mohla anketa přejmenovat na Jan Výtisk Index 😊.
Tohle by bylo asi vše ohledně Janovy úspěšné a bohaté kariéry. 1000 utkání překročil tento bojovník jako 17. v historii a rozhodně nekončí, jelikož není to tomu tak dávno, co se upsal Vítkovické Rideře ještě na minimálně dvě další sezóny. Honzo, gratulujeme k tomuto úspěchu a doufáme, že ještě minimálně 500 zápasů přidáš!! 😊

Nikita Kucherov a jeho fantastická forma

Jestli jste už někdy slyšeli, co je to hokej, pak už jste pravděpodobně slyšeli i o forwardovi Tampy Bay Lightning Nikitovi Kucherovovi. Tento hráč válí v kanadsko-americké NHL a zažívá životní sezónu, ve které on vládne bodování a Tampa jednoznačně vede ligu.
Pokud se podíváme na tabulku Kanadského bodování, vidíme po 62 odehraných utkáních u tohoto hráče svítit rovnou stovku. 100 bodů v 62 utkáních je fantastické skóre. Pro srovnání druhý Patrick Kane má o 7 bodů míň, třetí Connor McDavid zaostává dokonce o 15 bodů, Nathan MacKinnon o 20 a pátý nejlepší hráč v žebříčku Kanadského bodování na Kucherova ztrácí neuvěřitelných 21 bodů.
Nikita vede i druhou kolonku jménem asistence. Podstatně větší část jeho bodů totiž pramení právě z jeho smrtelně nebezpečných gólových přihrávek. V tuto chvíli jich má tento hokejista na kontě už 70. Zde ostatní hokejisté taky docela zaostávají. Druhý Blake Wheeler si na dohonění prvního místa musí přilepšit o 11 asistencí.
Je taky na místě zmínit jeho úžasný výkon v zápasech Tampy proti Dallasu Stars (6:0), Montrealu Canadiens (3:0) a Columbusu Blue Jackets (5:1), kdy si za tyto 3 utkání připsal neskutečných 11 bodů.
Když to vezmeme historicky, tak rekord za největší počet asistencí v jedné sezóně drží Wayne Gretzky, kdy v Edmontonu Oilers dokázal být u 163 gólů. Gretzky tento rekord drží 8 míst po sobě, dále ho vystřídal Mario Lemieux, ale poté patří další dvě místa opět Gretzkemu. A je to dvakrát číslo 109. Samozřejmě musíme podotknout, že tohle je historie, někdy i přes 30 let stará. Od té doby se hokej vyvinul, zrychlil a je nyní mnohem složitější tohohle čísla dosáhnout. Pokud ale vezmeme v úvahu, že zbývá do konce základní části nějakých 20 utkání, a Tampa Bay Lightning to dotáhne určitě s touhle formou v playoff daleko, možná až do finále, mohl by Kucherov, pokud bude v této formě pokračovat překonat aspoň 12. místo Bobbyho Orra, který v sezóně 1970/71 nasbíral za Boston Bruins 102 přihrávek.
Z hlediska bodů celkově opět vede tabulku prvních 12 hráčů Wayne Gretzky, párkrát ho nahradil Mario Lemieux. Rekord je 215 bodů ze sezóny 1985/86. Musíme ale zmínit, že Gretzky tohoto čísla dosáhl za 80 zápasů. 12 místo patří Lemieuxovi, který měl 160 bodů, ale jen za 60 zápasů. V této tabulce se na těchto nejvyšších pozicích Kucherov tedy určitě už neumístí, a možná už to nezvládne ani nikdo další v budoucnosti. Co je ale jisté je, že Kucherov má fantastickou formu a dotáhne to určitě v žebříčcích moc vysoko.
Ještě bokem bychom mohli zmínit fantastického brankáře Andreje Vasilevského, který už několikátý rok po sobě podává v Tampě perfektní výkony. Nyní je druhý jak v průměru (2.24 gólů za zápas), tak v procentuální úspěšnosti (93.05 úspěšných zákroků).

Sborná byla až moc tvrdý oříšek

Vrátíme se na chvíli k už skončeným Beijer Hockey Games. Česká Republika zaznamenala fantastický úspěch. Po 25 letech jsme ovládli tento Švédský turnaj, a to teprve po druhé v historii (+1x navíc jako Československo). V nedělním zápase už nás klasicky čekal náš největší rival – silné Rusko. Před zápasem už bylo jasné, že náš výběr turnaj vyhraje, hrálo se ale o cenné body do kompletní tabulky Euro Hockey Tour.
Rusko sice prohrálo zápas s domácími a s Finy vyhrálo až po základní hrací době, stejně ale mohlo skočit pořád druhé. Nám odjeli Plzeňáci okolo Jana Kováře. Trenér Říha proto musel trošičku tým přestavět. Zápas vynechal také výtečný obránce Amuru Charabovsk a ještě nedávný hráč Vítkovic Marek Hrbas, který sice hrál v předchozích zápasech dobře, ale trenér se rozhodl vyzkoušet další varianty. V brance dostal opět místo Šimon Hrubec, ocelář z Třince.
Do první třetiny jsme vstoupili jak jinak, než vyloučením hned na začátku. Marek Kvapil si šel sednout za sekání. Na tomto turnaji jsme v každém zápase měli už jednoho vyloučeného hráče do začátku 3. minuty. Rusko ale možnost otevřít skóre tak brzo nevyužilo. Následně fauloval taky ruský tým, poté opět náš. Nikdo ale početní výhodu nezužitkoval. Nic dalšího a zajímavého se v této třetině už nestalo. Co je ale zajímavé je celkový počet střel na branku. Rusky mělo pouhých 5 střel za celou třetinu, my katastrofální tři střely. To je opravdu k zamyšlení.
Druhou třetinu začali Rusové rychlým vyloučením, jenže my přesilovku nevyužili, ba naopak jsme po minutě a 7 sekundách dostali trest pro hráčskou lavici za příliš mnoho hráčů na ledě. Ani soupeř ale nadstandardní výhodu nevyužil a přišla 9. minuta. Přesně v čase 28:44 otevřel Tomáš Zohorna skóre po spolupráci s Petrem Zámorským a Radkem Koblížkem. Národnímu týmu ale vedení vydrželo jen do patnácté minuty, kdy skóroval Kuzmenko. Hra byla vyrovnaná a Češi se snažili, jenže pak přišla další Kuzmenkova střela a v čase 39:01 si Milan Doudera bohužel srazil puk do vlastní branky, když se snažil střelu právě Kuzmenka usměrnit pryč. Zub sice 8 sekund před koncem dostal dvouminutový trest, ten naši borci ale nevyužili ani těch pár sekund druhé, ani ve třetí třetině. Rusové se střeleky zlepšili, my ne. Na branku soupeře jsme opět vyslali jenom tragické 3 střely.
Začátek třetí třetiny byl takový neslaný, nemastný. Velká možnost srovnat ale přišla v čase 46:48, když Marek Kvapil dostal možnost využíti samostatného nájezdu. Bohužel ale zajel podobný nájezd jako Radim Zohorna v jednom z předchozích zápasů a ruský gólman neměl těžký zákrok. Třetí rána do srdce týmu přišla 8 sekund do 14. minuty. Kadeykin zvýšil na 3:1 a skóre se už do konce třetiny i přes vyloučení Tomáše Zohorny nezměnilo. Střelecky jsme se sice zlepšili na 7 střel, ani jednu jsme ale nevyužili a podlehli tak silnému Rusku 3:1.

I přes prohru, jak už bylo zmíněno výše, se náš tým neposouvá z prvního místa. Pomyslné zlaté medaile jsme si zasloužili a za předvedený výkon jsme se určitě nemohli stydět. Stydět se mohli spíš Švédové. Na tento zápas přišlo totiž pouhých 1732 fanoušků (pro informaci se to dá srovnávat s ligovými zápasy Frýdku- Místku v Chance Lize). Euro Hockey Tour pokračuje v květnu poslední zastávkou na našem domácím Carlson Hockey Games, kde budeme obhajovat zlatý Hattrick. Taky je to ještě možnost, jak zabojovat o celkové prvenství v kompletní tabulce Evropské Hokejové Tour. Ta vypadá následovně: 1. Rusko (19 bodů), 2. Finsko (13 bodů), 3. Česko (11 bodů), 4. Švédsko (11 bodů).

Severní vítr nebyl až zas tak krutý. Skandinávie dobyta!

Větší část Beijer Hockey Games neboli Švédských hokejových her je již za námi. Česku se tento turnaj nad míru vydařil. Již nyní je jisté, že náš reprezentační výběr vyhrál turnaj bez ohledu na výsledek v posledním zápase tohoto ročníku na tomto turnaji – duelu s Ruskem. Jelikož jsme oba severské soupeře porazili, i kdyby ještě oba získali 6 bodů (což je nemožné), stejně bychom skončili před nimi díky vzájemnému zápasu. Rusko v prvním zápase vyhrálo až na nájezdy a jelikož se Švédskem prohrálo, na první místo už myslet nemůže. Pojďme si nyní připomenout zápas.
První třetina nezačala skvěle. To ale platilo pro oba týmy. Sice jsme neinkasovali, taky jsme ale gól nevstřelili. Co je nejvíce zarážející je, že první střelu jsme na soupeřovu svatyni vyslali až když probíhala 10. minuta první části hry. Podobně jako v duelu se Švédskem se nechal vyloučit Český hráč již brzy po startu. Tentokrát Hynek Zohorna v čase 01:26. Ubránili jsme to ale dobře. Stejně tak Suomi ubránilo jediné oslabení, které mělo v první části. Nutno ještě zmínit několik úžasných zákroků Romana Willa, zejména když po špatné rozehrávce našeho týmu jel jeden Fin samostatný únik. Náš gólman se ale perfektně přesunul a vychytal. Vystřelili jsme celkem 8x a oproti zápasu se Švédskem jsme se zlepšili v buly, které jsme vyhráli 8x. Jinak ale první třetina přinesla jen opatrný spíš defenzivní hokej obou týmů.
Do druhé třetiny ale Češi vlítli jako draci. Tyrvainenův faul a následnou přesilovku sice nevyužili, v 10. minutě ale Finové v útoku špatně přihráli a obránci okamžitě vyhodili kotouč na dojíždějící obránce, kteří se bleskurychle otočili, jeli sami 2 na gólmana, před kterým si 3x přihráli a Petr Holík nakonec zakončil. Poté přišel další šok pro Finy. Po obrovském tlaku na branku Suomi fauloval Horák a měl přijít oddech pro severský tým. 11 sekund po začátku přesilovky ale slavili druhý gól Češi. Bratři Zohornové zachytili přihrávku a sprintovali dopředu. Tomáš přihrál Hynkovi a viděli jsme krásný gól v oslavení. Chvíli po návratu Horáka na led on sám fauloval znovu, přesilovka byla ale zkrácena následným faulem Eronena. Finsko vystřelilo jen 4x za třetinu. Češi ovládli všechny statistiky včetně buly, kterých vyhráli už 11.
Do třetí třetiny si národní tým nesl náskok 2:0, který po chvíli zvýšil. Ruohomaa podrazil a Jiří Sekáč skóroval z přesilovky. Necelou minutu po faulu ale Roman Horák fauloval potřetí, aby zkompletoval hattrick. Nyní už mu to neprošlo a v čase 48:00 se dočkali gólu i Finové. Pokka udeřil z přesilovky. Následně v probíhající 12. minutě Jan Kovář zahrál obyčejný krosček, který měl být „oceněn“ 2 minutovým trestem. Rozhodčí ho poté ale nepochopitelně, a vlastně i neprávem (po shlédnutí situace na kostce) změnili na trest 5 + do konce utkání. Nepochopitelné. Česko ale další gól nepustilo i přes dlouhé oslabení a potvrdilo dominanci v tomto utkání. Statisticky byla tahle třetina nejvyrovnanější, herně nikoliv. Opět jsme navíc vyhráli vícekrát buly a jde vidět progres od úvodního zápasu se Švédskem.
Beijer Hockey Games jsme již vyhráli. Teprve po druhé v historii (jako samostatné Česko) jsme tento turnaj opanovali a přivezeme si pomyslné zlaté placky. Zápas proti Rusům se již tedy může zdát jako pouhá formalita. Ovšem kdo si tohle myslí, je na velkém omylu. Češi se porvou o další 3 cenné body do celkové tabulky Euro Hockey Tour, která zatím po nevydařené Karjale a ještě horším Channel One Cupu nevypadá úplně nejlíp. Navíc jde o zápas s odvěkými rivaly, a ten se nevypouští!

Mistři světa? Žádný problém!

V prvním zápasu české hokejové reprezentace na třetí zastávce evropské hokejové tour číhalo na náš výběr silné Švédsko. Ano, sice to není přesně ten stejný výběr hráčů, jako ten, který vyhrál poslední mistrovství světa, byl to ale i tak silný a perspektivní výběr.
První třetina začala tragicky. V čase 01:59 fauloval David Musil (podražení) a jen 26 sekund trvalo Bemstromovi, aby otevřel skóre. Dále fauloval Tomáš Filippi a Dahlbeck, ani jeden výběr ale faul gólem nepotrestal. Zajímavější situace nastala v čase 18:25, kdy byl v úniku faulovaný Radim Zohorna. Sudí odpískal trestné střílení. Radim ale se vší úctou nevymyslel nic a Hellberg měl velmi lehký zákrok. Skóre zůstalo po první části hry 0:1. Hra byla celkově takový ospalá, moc se nestřílelo. Český výběr vystřelil 7x, ten soupeřův dokonce jen 4x. Co našim borcům nešlo, bylo buly. To vyhráli jen 4x, zatímco Švédsko 13x.
Druhá třetina už ale byla jiná pohádka. Po faulu Bemstroma v šesté minutě skóroval v přesilovce Liberecký Marek Kvapil. Utnul tak nehezkou, dokonce bych řekl hroznou sérii neproměněných přesilovek národního týmu v řadě. Těch bylo přes 19. Po přehoupnutí zápasů do své druhé poloviny fauloval Hynek Zohorna ale výběr Tre Kronor se neprosadil. Naopak to bylo při faulu Davidssona. V čase 16:33 v přesilovce otočil skóre zápasu zkušený borec Jan Kovář. Češi se v této třetině více rozstříleli, poslali už 11 střel. Šimon Hrubec musel zasahovat jen 7x. Buly nám ale stále nešlo (6 proti 11).
V úvodu třetí třetiny se nechal vyloučit Adam Polášek. V sedmé minutě ale Češi slavili, když kotouč do brány poslal opět Jan Kovář. Chvíli poté Lindqvist dostal hodně sporný ba dokonce zbytečný trest. 5 + do konce utkání za nedovolené bránění. Nutno podotknout, že tohle nebylo od rozhodčích vyřešeno správně, jelikož z televizních záběrů se o nedovolený zákrok nejednalo, což potvrdili následně i komentátoři. Pro nás to tedy ale znamenalo vylepšenou přesilovku ve které v čase 10:59 Jan Kovář zkompletoval hattrick. Po hattricku Dominika Kubalíka se jedná už o druhý reprezentační hattrick za tuto sezónu. Minulou si připsal 3 góly za zápas Martin Růžička, před tím to 6 sezón nikdo nedokázal. Celkem slušné. Vyloučen byl pak ještě Petr Holík z Komety. To nakonec nebyl problém. Švédsko prohrávalo o 3 góly, přesto trenér odvolal brankáře. Toho mohl využít opět Jan Kovář, který si ale 4. gól v zápase nepřipsal, protože trefil jen tyč prázdné branky. V čase 17:33 ale Sekáč již branku trefil a Češi už nasadili soupeřovi nechvalně slavného bůra. O necelou minutu později sice Dahlbeck zpoza branky vrátil Davidssonovi přihrávku před ní a ten krásně zakončil. Potom se už ale jen nechal vyloučit Loov a zápas se jen dohrál. Ve třetí třetině Česko vystřelilo jen šestkrát, na 3 góly to ale stačilo. Ve vhazováních sice opět vyhráli Švédi, Češi se ale opět zlepšili, když dokázali vyhrát 7x.

Celkově jsme se Švédskem předvedli výborně sehraný zápas, který nebyl tolik útočný, ale perfektně provedený. Soupeře jsme přestříleli 24 ku 202, vyhráli většinu ostatních statistik a důležité taky bylo, že jsme byli méně vylučovaní než náš soupeř. Dnes nás čeká další skvělý soupeř, a tím je výběr Suomi. To padlo s Ruskem až po samostatných nájezdech. Zápas začíná ve 12:00.